www.kma.zcu.cz
Na KMA se naštěstí pětky nedávají!
                                                                Lukáš Bartoň (absolvent FST)
česká verzewww.kma.zcu.cz
english versionwww.kma.zcu.cz
 
AKTUALITY 2017
KATEDRA
Historie katedry
Online kamery
Kontakt
PRO UCHAZEČE
LIDÉ
VÝZKUM
STUDIUM
PROJEKTY
KNIHOVNA
POČÍTAČE
AKCE
FOTKY
KARIÉRA
FAQ
KMA interně
obsah zabalen
obsah rozbalen

stránky jsou optimalizovány
pro nejnovější verze prohlížečů
LYNX a LINKS ;)


 
Historie katedry matematiky

stručná historie KMA   |  očima Jiřího Klátila
Počátky matematiky v Plzni jsou spojeny s Pokusným ústavem Škodových závodů. Tento ústav byl založen v roce 1907. V období první republiky se stal špičkovým pracovištěm aplikovaného výzkumu a vývoje. Ústav měl úzké vztahy s akademickým prostředím (fyzikální výzkum byl umístěn na Univerzitě Karlově v Praze). Prvního dubna 1930 bylo v rámci této instituce založeno Oddělení pro aplikovanou matematiku a mechaniku v Praze, které mělo expozituru v Plzni. V roce 1931 bylo založeno Teoretické oddělení.
Po druhé světové válce vedení Škodových závodů rozhodlo, že základní koncepce výzkumu nemá v ústavu již své opodstatnění (zůstaly pouze zkušebny). Odpovědnost za základní výzkum měly převzít státní a vysokoškolské instituce. Je třeba si uvědomit, že výzkum a vývoj nebyl ve Škodových závodech organizován pouze v rámci Pokusného ústavu, ale probíhal i jinde. Například významný český matematik prof. Karel Rektorys (1923 až 2004) působil v roce 1941 v provozu děla jako průmyslový matematik. Poznamenejme ještě, že druhém pololetí roku 1946 a v roce 1947 působili v matematickém oddělení pouze dva pracovníci - RNDr. Václav Vodička a Ing. Vladimír Marcelli.
V roce 1949 byla v Plzni zřízena pobočka Českého vysokého učení v Praze (historii této instituce lze nalézt zde). V této době se ČVUT skládalo se sedmi částí - vysokých škol. Byly to VŠ inženýrského stavitelství, VŠ architektury a pozemního stavitelství, VŠ strojního a elektrotechnického inženýrství, VŠ chemicko-technologického inženýrství, VŠ zemědělského a lesního inženýrství, VŠ speciálních nauk a VŠ obchodní. V Plzni vznikla pobočka Vysoké školy strojní a elektrotechnické (VŠSE, v čele stál zplnomocněný pověřenec František Polanský). V roce 1950 se stala VŠSE samostatnou částí (fakultou) ČVUT. V roce 1953 se VŠSE stala samostatnou vysokoškolskou institucí. V roce 1960 došlo k rozdělení na dvě fakulty - Fakultu strojní a Fakultu elektrotechnickou. Nejnovější dějiny (vznik ZČU, vznik nových fakult, nové směry rozvoje ) lze nalézt zde.
V průběhu celého 20. století se uvažovalo o zřízení plzeňské univerzity. V různých obdobích se předpokládal vznik různých fakult. Události kolem roku 1948 však způsobily, že byly založeny pouze lékařská fakulta UK, Pedagogická fakulta a VŠSE. Zde jsou v několika bodech shrnuty některé údaje související se snahou o založení vysoké školy v Plzni:
  • 12. 11. 1911 - Na veřejné schůzi plzeňské organizace české pokrokové strany v Besedě přednesl hlavní referát T. G. Masaryk. Zde vyzval město, aby usilovalo o zřízení univerzity.
  • 1918 - 1921 - Samosprávou města Plzně je zpracováván plán, v jehož rámci je vláda žádána o tři vysoké školy - technickou, zemědělskou, báňskou se strojírenským a chemickým oddělením.
  • 1919 - Starosta Plzně Matouš Mandl navrhuje projekt přeložení Vysoké školy báňské v Příbrami do Plzně.
  • 20. 7. 1945 - Proběhla manifestace studentů za urychlené zřízení lékařské fakulty. Akce byla však direktivně organizována lékařem Jaromírem Hrbkem (sledujícím vlastní ambice). Zde také vystoupil Bohumil Jungmann, který formuloval konkrétní představu o založení vysoké školy technického směru, jejíž profil by byl dán úzkým sepětím se Škodovými závody.
  • 29. 8. 1945 - Delegace výboru pro zřízení techniky v Plzni a Spolku českých inženýrů, odbočky Plzeň, se pokusila na rektorátu ČVUT získat souhlas se založením pobočky v Plzni. Nebylo však dosaženo žádného významného efektu.
  • 4. 1. 1946 - Otilie Kovárnová - předsedkyně Akčního výboru vysokoškolského v Plzni - vyzvala zájemce o studium na právnické a filozofické fakultě k zasílání nezávazných přihlášek. Ty měly posloužit jako podpůrný materiál k argumentaci pro zřízení těchto fakult v Plzni.
  • 9. 3. 1947 - Společnost pro vědu, umění a práci v Plzni svolala manifestaci za zřízení univerzity. Instituce měla mít čtyři až pět částí - fakulty právnickou, pedagogickou, lékařskou, strojní a elektrotechnickou (příp. technickou). Hovořilo se také o filozofické a přírodovědecké fakultě. Národněsocialistický Svobodný směr navrhl, aby název instituce byl Benešova univerzita.
  • 26. 3. 1947 - Delegace města Plzně zažádala o podporu při zřízení univerzity ministra školství a osvěty J. Stránského.
  • 14. 7. 1947 - Plénum ÚNV statutárního města Plzně založilo tři poradní sbory pro zřízení tří fakult - právnické, pedagogické a technické.
  • 19. 4. 1948 - Ministr Zdeněk Nejedlý obdržel čestné občanství města Plzně za zásluhy o rozvoj československého školství a kroky podniknuté ke zřízení univerzity.
  • 21. 1. 1949 - Rada ÚNV města Plzně schválila ustavení Poradního sboru pro zřízení veterinářské fakulty v Plzni. Jednalo se o další krok ke zřízení Univerzity Nejedlého.

  • Stejně jako na ČVUT byly základními jednotkami VŠSE ústavy (které se v některých případech dělily na kabinety). Nás zajímá Ústav teoretických nauk, který byl řízen Ing. Dr. Františkem Polanským (na počátku existovaly dále Ústav strojírenských nauk - vedl Vojtěch Voleník a Ústav elektrotechnických nauk - vedl Jan Hlávka). Na jeho základech vznikly v roce 1954 dvě katedry: Katedra matematiky a fyziky a Katedra matematiky a deskriptivní geometrie (to, že existovala dvě pracoviště s velmi podobným zaměřením mělo pravděpodobně více příčin; jednou z nich je zřejmě svérázná povada Václava Vodičky). V roce 1962 byla Katedra matematiky a fyziky rozdělěna na dvě části: Katedru matematiky a Katedru fyziky. A konečně v roce 1971 vznikla sloučením Katedry matematiky a Katedry matematiky a deskriptivní geometrie katedra jediná - Katedra matematiky, která existuje dodnes.
    Vedoucími Katedry matematiky a deskriptivní geometrie byli postupně: Ludvík Císař, Karel Rachač, Richard Rychnovský a Stanislav Kopellent.
    Vedoucími Katedry matematiky a fyziky byli: Jaroslav Feifer, Alfons Hyška.
    Vedoucími Katedry matematiky (před sloučením v jednu katedru) byli: Alfons Hyška a Jiří Klátil.
    Vedoucími sloučené Katedry matematiky byli: Jiří Klátil (do roku 1977, odstraněn z politických důvodů), Alois Kufner (do roku 1990), Pavel Drábek (do roku 1999), Stanislav Míka (do roku 2003) a Pavel Drábek (doposud).
    Katedra matematiky pořádala (a pořádá) řadu akcí. Některé z nich mají již pravidelný a tradiční charakter. Jsou to:
  • Seminář Katedry matematiky, který probíhá obvykle jednou týdně během semestru. Tento seminář se koná od roku 1971. V současné době (2004) je doplněn řadou pravidelných specializačních seminářů (geometrický seminář, seminář Institutu teoretické informatiky, seminář numerické analýzy, statistický seminář); program semináře za posledních několik let lze nalézt zde;
  • Seminář diferenciálních rovnic (dříve Seminář parciálních diferenciálních rovnic); koná se jednou za dva roky; první z této řady seminářů se konal v roce 1975;
  • Software a algoritmy numerické matematiky je seminář, který se taktéž koná pravidelně jednou za dva roky; první z těchto seminářů se konal v roce 1975.
  • Členové Katedry matematiky se dále pravidelně účastní řady akcí organizovaných jinými institucemi. V posledních letech přibylo pořádání akcí mezinárodního charakteru, např. Modelling (Modelling 2005), FSDONA (Function Spaces, Differential Operators, Nonlinear Analysis).
    K rozvoji Katedry matematiky také přispělo pořádání postgraduálních kurzů matematiky pro podnik Škoda, které probíhaly v letech 1982 až 1988 (Branžovský, Drábek, Klátil, Kufner, Míka). Tyto přednášky se v řadě případů staly zdrojem pro vytváření předmětů v novém studijním oboru Matematické inženýrství realizovaném na nové Fakultě aplikovaných věd.

    Lidé
  • doc. RNDr. Václav Vodička (nar. 1. 8. 1911) V letech 1940 až 1951 působil v matematickém oddělení Pokusného ústavu. 1. 9. 1949 byl uvolněn pro potřeby VŠSE. 30. 4. 1951 rozvázal pracovní poměr ve Škodě V roce 1951 se stal docentem VŠSE. Po maďarských událostech v roce 1956 byl z politických důvodů z VŠSE odstraněn. V roce 1968 byl možný návrat na VŠSE, V. Vodička si však kladl požadavek na profesuru. Před vyřešením tohoto problému však přišla normalizace. V. Vodička byl autorem desítek publikací u nás i v zahraničí.
  • Ing. Ludvík Císař (nar. 29. 11. 1919) Studoval na vysoké škole technicko-inženýrského stavitelství v Praze (1938-39). Za okupace pracoval u firem Mandaus, Švajer a v Technických úřadech města Plzně. Poté pracoval na Vysoké škole technicko-inženýrského stavitelství v Praze (1945-48) jako pomocná vědecká síla a asistent. Také studoval Přírodovědeckou fakultu UK, obor matematika. V letech 1948 až 1951 pracoval ve Škodových závodech, strojírna II. Od 1. 12. 1948 pracoval v Pokusném ústavu, odd. svářecí výzkum. Od 1. 9. 1949 byl uvolněn pro potřeby VŠSE.
  • V přiloženém souboru (ZDE) lze nalézt seznam pracovníků (a doktorandů) v jednotlivých letech od roku 1955. Tyto údaje vyhledal a zpracoval kolega Josef Polák. Za spolupráci děkujeme L. Nohovcové z archívu Škoda, a. s. Významným zdrojem informací je kniha Ivana Martinovského a kol.: Dějiny Plzně v datech. Nakladatelství Lidové noviny 2004.
    Stránku spravuje: Marek Brandner
    ANALYZA.kma.zcu.cz   GEOMETRIE.kma.zcu.cz   NUMERIKA.kma.zcu.cz   STATISTIKA.kma.zcu.cz   GEOMATIKA.kma.zcu.cz   www.ITI.zcu.cz   http://dimatia.fav.zcu.cz/DM/dm.kma   www.ZCU.cz   www.FAV.zcu.cz   PHONE.zcu.cz   PUBLIKACE.zcu.cz   SEARCH.zcu.cz   STAG.zcu.cz
    Creative Commons License